Národní památník na Vítkově

Impozantní funkcionalistická stavba Národního památníku na vrchu Vítkově postavená podle projektu architekta Jana Zázvorky vznikla v letech 1929-33 jako pocta památce československých legionářů a odboje během první světové války. Památník sloužil během své existence mnoha účelům, než v něm byla v roce 2009 po dvouleté rozsáhlé rekonstrukci otevřena stálá expozice Národního muzea.

Po skončení druhé světové války byl památník znovu upravován, protože bylo nutné připomenout druhý protifašistický odboj. Od roku 1948 sloužil památník k propagaci komunistického režimu a v roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda. V roce 2001 došlo k rehabilitaci památníku a začala se připravovat rozsáhlá rekonstrukce, která se nevyhnula ani značně poškozené jezdecké soše Jana Žižky z Trocnova. Stálá expozice Křižovatky české a československé státnosti zachycuje významné zlomy v československých a českých dějinách 20. století (vznik Československa v roce 1918, Mnichovskou dohodu a zánik Československa v roce 1939, obnovení Československa v roce 1945 a komunistický převrat v roce 1948, vznik československé federace v roce 1968 a pád komunismu v roce 1989). Expozice v podzemních prostorách Národního památníku nazvaná Laboratoř moci připomíná osobu Klementa Gottwalda, přeměnu Památníku na mauzoleum a komunistickou propagandu v 50. letech. V objektu se nachází také kavárna a vyhlídka, na kterou je omezen vstup pro 25 návštěvníků jednou za půl hodiny. Objekt je plně bezbariérově přístupný.