Stavovské divadlo

Stavovské divadlo na Ovocném trhu v centru města se svou typickou, světle zelenou a krémovou fasádou bylo oblíbeným divadlem skladatele Amadea Mozarta.

Stavovské divadlo patří mezi nejkouzelnější divadla v Evropě. Díky zlato-modro-bílému interiéru a unikátnímu lustru zasazenému uprostřed krásně zdobeného stropu budí toto divadlo dojem elegance. Financování stavby tohoto novoklasicistního divadla bylo možné díky štědrosti hraběte Františka Antonína Nostic-Rienecka a jeho oddanosti ideálům osvícenectví, které chtělo zpřístupnit umění všem. Stavovské divadlo je dnes jedním z mála evropských divadel své doby, které bylo zachováno v téměř původním stavu. Nad vchodem do divadla mohou návštěvníci i dnes číst původní nápis Patriae et Musis (Vlasti a múzám). V roce 1783, kdy se divadlo nazývalo Hraběcí Nosticovo divadlo, otevřelo premiérou hry Emilia Galloti od Gottholda Ephraima Lessinga. Následně se v divadle konalo mnoho slibných představení, mezi nimi také první provedení písně Kde domov můj a světová premiéra Mozartova Dona Giovanniho, kterou dirigoval sám Mozart 29. října 1787, stejně jako následnou premiéru opery La clemenza di Tito v roce 1791. Mozart Stavovské divadlo opravdu miloval a dirigoval zde osobně také Figarovu svatbu v roce 1787. Toto představení byste si neměli nechat ujít, neboť Stavovské divadlo i dnes Figarovu svatbu na počest svého výjimečného vztahu s Mozartem pravidelně uvádí. Původně se hrála většina představení v němčině a italštině, jak bylo v té době v módě a také díky Nosticově německému původu. I když se ve Stavovském divadle nehrála jen česká představení, konaly se tu premiéry některých velkých jmen českého dramatu a hudby. Poté, co se divadlo v roce 1920 stalo součástí Národního divadla, začala se v divadle hrát především činohra. Nicméně i dnes mají diváci možnost vidět kromě divadelních her také hudební představení a balet.