Míčovna

Architektonický skvost v Královské zahradě Pražského hradu na hraně Jeleního příkopu po staletí okouzloval kolemjdoucí.

Budovu navrhl a postavil Bonifác Wohlmut a Ulrico Aostalli v polovině 16. století jako míčovnu, kde šlechta hrávala tenis a badminton. Pyšní se bohatými sgrafity, která znázorňují ctnosti, čtyři živly a svobodná umění. V 17. století sídlila v míčovně jezdecká škola a prostory byly využívány jako stáje pro její nádherné koně. V době vlády Josefa II. sloužila jako kasárna a vojenské skladiště. Během druhé světové války byla zasažena střelbou, vyhořela a zbyly z ní jen obvodové zdi. Budova byla citlivě zrestaurována, ale veřejnosti zůstala skryta, poněvadž Královské zahrady byly nepřístupné až do pádu Železné opony. Pokud se pozorně podíváte, všimnete si, že na této renesanční perle zanechala stopu i komunistická výzdoba (hledejte sgrafito se srpem, kladivem a číslicí 5, která symbolizuje pětiletku). Interiér budovy je skromný, zaujme kostkovaně dlážděná podlaha a malby mořských scenerií na stěnách. Dnes je Míčovna využívána pro soukromé akce, koncerty a výstavy. Povšimněte si také sousoší Noc od barokního mistra Matyáše Bernarda Brauna před budovou Míčovny. Toto sousoší mělo svůj protějšek Den, který byl ale zničen pruskými vojsky v roce 1757.